Solidární jsem pak chtěla být především k Sussanah, která na svém blogu literární soutěž vyhlásila. Trochu v obavě, aby se jí sešlo dost textů k hodnocení - protože z vlastních zkušeností vím, kolik nadšených řečí mívají autoři na začátku soutěže, a jak posléze z nejrůznějších důvodů odpadají - jsem se rozhodla "taky něco napsat". Pro někoho to může být zvláštní postoj, ale spojila jsem příjemné s užitečným: osahala jsem si nový žánr a celkový počet přihlášených prací - dvanáct - zněl tak nějak lépe.
Dnes po téměř půlročním odstupu vím, kde jsem jaké chyby napáchala (a Sikar s Cirrat mi to dali ve videohodnocení i pěkně sežrat, děkuji mockrát - tohle si nelze nezapamatovat). Zjistila jsem, že new weird není zas tak "divný", abych si v něm nenašla své fungující koutky reality. A kdo ví, možná se ke Kajmanu Eschervarimu ještě někdy vrátím.
