neděle 29. září 2013

Dýňový koláč á la Itálie

Původní recept jsem zachytila kdysi před lety v televizi, když jsem tedy ještě měla televizi a dívala se na ni. Recept zněl sice šíleně - do té doby jsem znala jen dýňovou polévku a kompot - ale příjemně šíleně. Dostatečně příjemně a šíleně, abych si povědomí o jeho existenci uložila do podvědomí a na pár let zapomněla.
Pak se stalo, že nám - tedy Teovi, Tinne a mně - naše společná kamarádka dovezla obrdýni. Prevíta, na kterého mi při porcování málem nestačil ani ten největší nůž, co se dal v kuchyni najít. Ano, měla jsem chuť zajít si pro sekeru a zahrát si na šíleného maniaka, ale jaksi mi to neprošlo (dýně by to mohla přežít, stůl pod ní možná ne). A jelikož to byla obrdýně veliká, vedle litrů kompotu zbylo i dost hmoty na pokusy. Ejhle, podvědomí se probralo a vyplivlo otázku: jak že ten recept zněl?

středa 3. července 2013

Červnové běsnění

Měsíc v háji a Hvozd zarostlý, že se jedna až bojí do něj vkročit, co na ni odkud vyskočí. Aneb Sedmero má opět tolik práce, že ani nestíhá psát reporty.

úterý 28. května 2013

Jak jsem vařila polévku minestrone


To máte tak: vlastním velkou krabici od paprik (vleze se do ní pět kilo zeleniny nebo dvě kočky, mají-li za lubem nějakou lumpárnu), která je z jedné třetiny plná různých receptů, vytržených z časopisů, načmáraných na kus papíru, také se tam dají najít různé ty tenké knížky od Reby, vyřazené kuchařky, kalendáře s recepty zbavené datové části a podobně.

středa 10. dubna 2013

Nádech a plaveme dál

Konečně je to tady. Velká část mojí pozornosti se pozastavuje nad otázkou, kam se sakra poděly všechny ty měsíce od začátku roku, ovšem můj netrpělivý střípek zvědavé chimérky vesele poskakuje po pracovně od samého rána. Jsou tu výsledky Dračího řádu 2012, a až na obvyklé zmatky kolem průběžného sčítání a postupného vyhlašování výsledků, které se navíc ještě měnily (mimo jiné i kvůli třem povídkám, vyloučeným kvůli porušení pravidel), můžeme být spokojeny.
Tedy, spokojeny... to nejsme asi nikdy. Euforie je příliš subtilní stvoření, aby v chiméřím hnízdě přežila déle jak pár desítek minut, ale řekněme, že mohu být spokojená. Udržela jsem se v první desítce, dokonce jsem si o něco málo polepšila (a to prosím i při zneužití stěží poloviny povolených znaků! Možná se kratší povídky skutečně jednou naučím psát.). Za první pěticí zaostávám už jen jedno až dvě místa - s Rivkou jsme shodně skončily těsně pod dělicí čárou. Pokud se udrží nastolený trend umístit prvních deset nejlepších prací do sborníku, budu mít další tiskem publikovanou povídku. To už je slušný důvod k udržení aspoň mírné radosti, ne?
A tak mne napadá: o výsledky jsem se začala zajímat jen díky tomu, že se o ně zajímali ostatní autoři, s nimiž jsem ve virtuálním kontaktu. Bez nich bych na nějaké vyhlašování dávno zapomněla - text se odeslal a hotovo, jedeme dál. Jsou tady další soutěže, o pozornost jejichž porotců se míníme ucházet, jsou tady i jiné texty, které si naopak vyžadují naše plné soustředění. Práce na teoretických článcích si také žádá svoje, o redakční práci a firmě nemluvě. Zkrátka - nebýt kamarádů, ani nevím, že k nějakému vyhlášení už došlo.
Tenhle postoj nádech a zase plaveme dál je asi to nejlepší, co se u mne jako u autora mohlo vyvinout. Je to sice pěkné, že se něco povedlo, ale - co dál? Takže sklap a vesele zabíráme s bublinama u nosu, hladinu někde nad hlavou. Však až se budeme muset nadechnout, rozhlédneme se, jestli jen nešlapeme vodu.

pondělí 18. března 2013

Březen, za kamna vlezem.


A zůstaneme tam nejspíš až do dubna, aneb když bohové pořádně zaúřadují, i Ekyelka zůstane v kožešinách s chřipečkou, či co to je za bestiju.

pondělí 18. února 2013

Únorové miniběsnění

Hvozd se trochu zazelenal, trochu zarostl a trochu zpustl, částečně i mojí chybou. Našla jsem si totiž nové působiště, respektive mi byl vytvořen nový, dostatečně velký vesmír, abych si s ním nějakou dobu hrála bez ohledů na tenhle koutek virtuality.

středa 9. ledna 2013

Budu mít vlastní plantáž!

Kávovou. A nejen to. Cirrat a Sikar se rozhoupali, mně taky nakopli, takže vzniká i celá nová džungle. Oficiální, prosím!